Význam a použití
4.1 Význam:
4.1.1 Při provádění expozice v zařízení používajících laboratorní světelné zdroje, je důležité zvážit, jak zrychlené testovací podmínky budou reprodukovat změny výkonu a způsoby selhání související s prostředím konečného použití testovaného materiálu. Navíc, při sestavování expozičních experimentů a interpretaci výsledků zrychlených expozičních zkoušek je třeba vzít v úvahu účinky variability zrychleného testování a venkovní expozice.

4.1.2 Laboratorní expoziční testy nelze specifikovat jako celkovou simulaci skutečných podmínek použití ve venkovním prostředí. Výsledky získané z těchto laboratorních zrychlených expozic lze považovat za reprezentativní pro skutečné expozice při použití pouze tehdy, pokud je pro konkrétní testovaný materiál stanoven stupeň korelace stupně a typ rozkladu je stejný.. Kvůli rozdílům v UV záření, doba vlhkosti, relativní vlhkost, teplota, kontaminanty, a další faktory, relativní trvanlivost materiálů za skutečných podmínek použití se může na různých místech značně lišit. Proto, i když výsledky specifických expozičních testů provedených podle tohoto postupu jsou shledány užitečnými pro srovnání relativní trvanlivosti exponovaných materiálů v konkrétním vnějším prostředí, nelze je považovat za užitečné při určování relativní trvanlivosti stejného materiálu v různých prostředích.

4.1.3 I když je to velmi lákavé, nedoporučuje se v laboratorních akceleračních testech vypočítávat koeficient zrychlení související s radiační expozicí po dobu y měsíců nebo let. Tyto akcelerační faktory jsou z různých důvodů neúčinné.

ASTM G151-2019 “Praxe pro testování expozice nekovových materiálů pomocí laboratorních světelných zdrojů”

4.1.3.1 Koeficient zrychlení závisí na materiálu a může se výrazně lišit pro každý materiál a pro různé složení stejného materiálu.

4.1.3.2 Změny v rychlostech degradace jak při použití v reálném světě, tak při laboratorních zrychlených expozičních testech mohou mít významný dopad na vypočítaný faktor zrychlení..

4.1.3.3 Koeficient zrychlení vypočtený na základě poměru ozáření mezi laboratorním zdrojem světla a slunečním zářením, i když je použita stejná pásmová propust, nebere v úvahu účinky na materiál ozáření, teplota, vlhkost a rozdíl ve spektrálním rozložení výkonu mezi laboratorním světelným zdrojem a slunečním zářením.

Poznámka 4: Je-li i přes varování uvedená v tomto postupu vyžadováno použití koeficientu zrychlení, tento koeficient zrychlení pro konkrétní materiál je platný pouze tehdy, je-li založen na dostatečném počtu údajů pro jednotlivé externí a laboratorní zrychlené expozice, aby bylo možné použít statistické metody k analýze výsledků použitých ke korelaci doby selhání při každé expozici. J. A. Simms (1) popisuje příklad statistické analýzy A využívající více laboratorních a externích expozic k výpočtu faktorů zrychlení. 9

4.1.4 Existuje řada faktorů, které mohou snížit korelaci mezi zrychleným testováním pomocí laboratorních světelných zdrojů a vnější expozicí. Podrobnější informace o tom, jak jednotlivé faktory mění hodnocení stability materiálu, jsou uvedeny v příloze X1.

ASTM G151-2019 “Praxe pro testování expozice nekovových materiálů pomocí laboratorních světelných zdrojů”

4.1.4.1 Rozdíly ve spektrálním rozložení mezi laboratorními zdroji světla a slunečním zářením.

4.1.4.2 Intenzita světla je vyšší než skutečná intenzita světla.

4.1.4.3 Zkušební podmínky, za kterých je vzorek nepřetržitě vystaven světlu, když skutečné podmínky použití poskytují střídavá období světla a tmy.

4.1.4.4 Teplota vzorku je vyšší než skutečná teplota.

4.1.4.5 Expoziční podmínky, které vytvářejí nereálné teplotní rozdíly mezi světlými a tmavými vzorky.

4.1.4.6 Absence jakéhokoli teplotního cyklu nebo podmínek expozice, které způsobují teplotní cyklus nebo teplotní šok, nebo oboje, nepředstavuje podmínku použití.

4.1.4.7 Nerealisticky vysoká nebo nízká úroveň vlhkosti.

4.1.4.8 Žádné biologické látky nebo kontaminanty.

4.2 Pro urychlené testování použijte laboratorní světelné zdroje:
4.2.1 Výsledky zrychlených expozičních zkoušek provedených v souladu s touto normou jsou vhodné pro porovnání relativních vlastností materiálů. Běžnou aplikací je provádění testů, aby se zjistilo, že úroveň kvality různých šarží se neliší od úrovně kontrolních materiálů se známými vlastnostmi.. Srovnání se doporučuje, pokud jsou materiály testovány současně ve stejném expozičním zařízení. Výsledek lze vyjádřit porovnáním doby expozice nebo radiační expozice potřebné ke změně vlastnosti vlastnosti na určitou úroveň.

4.2.1.1 Reprodukovatelnost výsledků testů mezi laboratořemi se ukázala jako dobrá při hodnocení stability materiálů podle hodnocení výkonnosti ve srovnání s jinými materiály nebo kontrolami (2,3); Proto, důrazně se doporučuje vystavit podobné materiály se známými vlastnostmi (řízení) současně se zkušebním materiálem.

ASTM G151-2019 “Praxe pro testování expozice nekovových materiálů pomocí laboratorních světelných zdrojů”

4.2.2 V některých aplikacích, stárnoucí referenční materiály se používají ke stanovení konzistence provozních podmínek při zkouškách expozice.

4.2.3 Referenční materiály, jako jsou zkušební látky z modré vlny, lze také použít pro účely časové expozice. V některých případech, referenční látka je exponována ve stejnou dobu jako testovaný materiál, a expozice se provádí, dokud nenastane definovaná změna vlastností referenčního materiálu. Zkušební materiál je poté vyhodnocen. V některých případech, výsledky testovaného materiálu se porovnávají s výsledky referenčního materiálu. Nejsou vhodné, pokud referenční materiál není citlivý na expoziční namáhání, které způsobuje selhání zkušebního materiálu, nebo když je referenční materiál velmi citlivý na expoziční namáhání, které má malý vliv na zkoušený materiál.

Poznámka 5: Kontrolní a referenční látky použitelné pro testy stárnutí jsou definovány v termínu G113.

Poznámka 6: Praxe G156 popisuje postupy pro výběr a charakterizaci stárnoucích referenčních látek používaných ke stanovení konzistence provozních podmínek ve zrychlených laboratorních testech.

Poznámka 7: Výsledky zrychlených expozičních testů lze použít pouze k určení, zda materiál vyhovuje/nevyhovuje schválení po určité době vystavení souboru specifikovaných podmínek., a statisticky významný posudek vyhověl/nevyhověl lze provést, když byla kvantifikována variabilita expozice a postupu měření výkonu.

ASTM G151-2019 “Praxe pro testování expozice nekovových materiálů pomocí laboratorních světelných zdrojů”

Poloměr
1.1 Tato praxe zahrnuje obecné postupy, které se mají použít při vystavení nekovových materiálů v urychlených zkušebních zařízeních využívajících laboratorní světelné zdroje. Další informace o programech pro konkrétní zařízení, viz normy, které popisují konkrétní používané zařízení. Například, podrobné informace o vystavení zařízení používajícího uhlíkové oblouky s otevřeným plamenem, uzavřené uhlíkové oblouky, xenonové oblouky, a fluorescenční UV zdroje se nacházejí v praxi G152, G153, G154, a G155, respektive.

Poznámka 1: Uhlíkový oblouk, xenonový oblouk, a fluorescenční ultrafialové záření jsou také popsány v praxi G23, G26, a G53, kde jsou zmíněny velmi specifické konstrukce zařízení. Cvičí G152, G153, G154, a G155 jsou standardy založené na výkonu, které nahrazují praktiky G23, G26, a G53.

1.2 Praxe také popisuje obecné požadavky na výkon zařízení používaných k vystavení nekovových materiálů laboratorním světelným zdrojům. Tyto informace jsou určeny výrobcům laboratorních zařízení pro zrychlenou expozici.

1.3 Tento postup poskytuje informace o použití a interpretaci údajů z urychlených expozičních testů. Konkrétní informace o metodách používaných ke stanovení vlastností nekovových materiálů před a po expozici lze nalézt v normách popisujících metody používané k měření jednotlivých vlastností. Informace o hlášení výsledků expozičních testů pro plastové materiály jsou popsány v Practice D5870.

Poznámka 2: Směrnice G141 poskytuje informace pro řešení odchylek při testování expozice nekovových materiálů. Pokyny G169 poskytují informace o použití statistik na výsledky expozičních testů.

Poznámka 3: Tato norma je technicky ekvivalentní normě ISO 4892 Část 1.

1.4 Tato norma není určena k řešení všech bezpečnostních problémů, jestli nějaký, spojené s jeho užíváním. Je odpovědností uživatelů této normy zajistit odpovídající bezpečnost, zdravotní a environmentální postupy a určit použitelnost regulačních omezení před použitím.

1.5 Tato mezinárodní norma je založena na mezinárodně uznávaných zásadách normalizace stanovených v Rozhodnutí o zásadách pro vývoj mezinárodních norem, Směrnice a doporučení vydané Výborem WTO pro technické překážky obchodu.