ISO 176-1976 Plasty – Stanovení ztrát změkčovadla – Metoda aktivního uhlí

1 Rozsah použití
Tato norma specifikuje dvě empirické metody pro kvantifikaci ztráty objemu plastu v přítomnosti aktivního uhlí a za určitých teplotních a časových podmínek..

Metoda A: Vzorek je přímo spojen s činností, zvláště vhodné pro materiály, které tečou při vysokých teplotách a je třeba je testovat při nižších teplotách.

Metoda B: Vložte vzorek do kovové klece, abyste zabránili přímému kontaktu vzorku s aktivním uhlím, který je vhodný pro materiály testované při vyšších teplotách.

2 Nástroje a materiály
2.1 Analytická bilance, mikrometr a lázeň nebo pec s konstantní teplotou běžně používané v laboratoři.

2.2 Bonbón, o průměru 100 mm a výšce 120 mm, s neutěsněným kovovým samcem zpětného sloupce, a na samci lze otevřít ventilační otvor o průměru 3mm.

2.3 Reinjektovatelná kovová klec je vyrobena z bronzové síťoviny s oky asi 500 µm, o průměru 60mm a výšce 6mm.

2.4 Aktivní uhlí, velikost částic je asi (4-6)mm, a žádný prášek. Před použitím by měl být prověřen, nejlépe sušte ve vakuu při 70 °C do konstantní hmotnosti, a poté uskladněny v uzavřené nádobě, a při každém testu by měl být použit nový materiál.

ISO 176-1976 Plasty – Stanovení ztrát změkčovadla – Metoda aktivního uhlí

3 Vzorek
Vzorek je vratný kus o průměru (50 půda 1)mm a tloušťce (10,1)mm, který je vyříznut z lisovaného kusu o tloušťce Fudang.

Pokud mají být provedeny zkoušky ke stanovení vlastností změkčovadla, použije se standardní teplotní směs, na které se strany dohodnou.

Metodu lze také použít ke stanovení redukce plastových fólií na tkaninách a jiných základních materiálech. Použitý vzorek by měl být vyříznut přímo z původního vzorku.

4 Operační kroky, které je třeba provést
4.1.Metoda A

4.1.1 Zvažte každý vzorek po úpravě stavu a změřte jeho průměrnou tloušťku.

4.1.2 Na dno kovové nádoby položte 12cm aktivní technologii. Položte kousek vzorku na aktivní uhlí, a poté použijte 120 cm aktivní plochy. Podle této metody, dva vzorky byly postupně umístěny do nádoby, a 12oem aktivity bylo použito k oddělení každého vzorku. Konečně, použijte dobrou nádobu.

4.1.3 Aby se zabránilo infiltraci změkčovadla do jiných selektivních sloučenin z jednoho vzorku do druhého, do nádoby by měly být umístěny pouze vzorky stejného složení.

4.1.4 Vložte nádobu do lázně s konstantní teplotou s teplotou regulovanou na (70 s-1)℃.

4.1.524 hodiny poté, vyjměte nádobu z podvozku nebo lázně s konstantní teplotou, dejte do pokojové teploty vychladnout, a vyjměte vzorek z nádoby. Očistěte částice dřevěného uhlí a zvažte je do vzorku.

4.2.Metoda B

Kromě toho, že každý vzorek by měl být umístěn v malé drátěné kleci a zkušební teplota je (100 S1)℃. Zbytek je stejný jako u metody A.

4.3 Pro různé materiály, zúčastněné strany se mohou dohodnout na různých zkušebních teplotách a různé době trvání zkoušek, ale všechny by měly být v souladu s výše uvedenými provozními kroky.

ISO 176-1976 Plasty – Stanovení ztrát změkčovadla – Metoda aktivního uhlí

5 Reprezentace výsledků

Změna hmotnosti △m každého vzorku před a po zkoušce, vyjádřeno jako hmotnostní zlomek, byla vypočtena podle následující rovnice:

Kde:

m0 – Hmotnost vzorku před tepelným zpracováním,G;

m1 Hmotnost vzorku po tepelném zpracování v peci nebo lázni s konstantní teplotou,G.

Aritmetický průměr naměřených hodnot tří vzorků byl vypočten jako velikost ztráty změkčovadla v testovaném materiálu.

6 Standardní historie a standardní akviziční situace
Tato norma byla vyvinuta ISO/TC61/SC6 sub-L976, a nyní jde o první vydání.

Odpovídající standard u nás neexistuje.

Sdílet tento příspěvek